Mistrovství světa družstev na ploché dráze je druhou nejstarší soutěží této disciplíny. Jeho historie se začala psát v roce 1960 a Česká republika v ní dokázala dvakrát vybojovat stříbrné medaile. V roce 1963 ve Vídni a v Pardubicích v roce 1990. Další tři medaile, bronzové pak získali hned v tom prvním a pak v letech 1977 a 1979. V posledních letech se našim tolik nedařilo a obsazovali většinou sedmé a osmé místo. (paradoxně být na této pozici ve světě nebylo bráno jako úspěch) Poslední finálovou účast naši vybojovali v roce 2002, tedy před dvaceti lety, další finálové účasti absolvovalo naše družstvo od tohoto roku díky přímému nasazení do finále jako pořadatelé 2013 nebo první nahrádníci v „covidovém“ roce 2020. Po loňském nepovedeném ročníku a celkovém patnáctém místě se letos konal velký návrat na výsluní. Český tým v sestavě Václav Milík, Jan Kvěch a Petr Chlupáč se do finále kvalifikoval druhým místem v semifinále.
Ve finálovém závodě se stejně jako v postupové bitvě na dráhu dostali pouze Václav Milík a Jan Kvěch. Závod se jezdí ve dvou částech. Nejprve kvalifikační část ve které se vždy dva jezdci jednoho týmu utkají navzájem a následně tři nejlepší celky bojují o medaile. Základní pravidlo, které manažer Zdeněk Schneiderwind ctil zní: :Pokud se daří základní dvojici – sestava se nemění“. Nutno poznamenat, že Petr Chlupáč byl v nevděčné role jezdce, který čeká na příležitost, zvládl skvěle a byl velmi platným členem týmu. Obvzláště také proto, že základní část, která začala v dešti a jednadvacet jízd této části na těžké, zmáčené dráze trvalo bez deseti minut jen necelé dvě hodiny, přinesla mechanikům hodně práce a hodila se každá ruka. Náš tým byl skutečným týmem a během všech tří závodů letošního Speedway of Nations naši jezdci vždy dojeli do cíle bez technických problémů.
Václav Milík potvrdil, že se vrací do své skvělé formy. Zřejmě především díky jemu a skutečnosti, že porazil dvojice největších favoritů z Dánska a Polska se jezdci těchto dvou zemí nekvalifikovali do závěrečných bojů. Naši cestu k medaili zastavila ve vyrovnaném závodě jedna nepovedená jízda ve které díky skvělému startu naši prohráli s Austrálii 2:7. Právě tato ztráta poslala naše jezdce na páté místo a Austrálii do bojů o titul. Z pozdějšího rozboru dokonce vyplynulo, že pokud bycho tuto jízdu i prohráli nejtěsnějším poměrem 4:5 mělli jsme medaili a pozdější mistr světa by nebyl ani na stupních vítězů. Tak vyrovnaný to byl závod.
Závěrečné jízdy nejlépe zvládli právě Australané, druzí skončili obhájci titulu z Velké Británie, které do kolen neposlal ani pád trojnásobného mistra světa Woffindena při pátečním tréninku a jeho neúčast. Bronz mají Švédové. Domácí Dánsko skončilo čtvrté, naši pátí, megafavorit z Polska šestý a Finsko sedmé.
No a na závěr jedna skvělá zpráva pro budoucnost, jako jediný měl český tým v sestavě dva juniory a Jan Kvěch byl jediným jezdcem juniorského věku, který absolvoval celý závod.
Letošní Speedway of Nations, chcete-li Pohár národů vedený u mezinárodní motocyklové federace jako mistrovství světa se našim povedl. Junioří stříbrní a senioří pátí na světě.
( Text: Petr Moravec, Foto: Petr Makušev )
