( 🇵🇱 Tomaszów Mazowiecki 19.03. 2022 )
Jediný bod chyběl českému plochodrážníkovi Lukáši Hutlovi k zisku některé z medailí evropského šampionátu na ledové ploché dráze. Stejně jako v uplynulých dvou letech se konal v Polsku, letos na dvou oválech v Sanoku a Tomaszowě Mazowieckém.
Zatím co v polovině února vládli v Sanoku tradičně Rusové, především Dmitrij Solyanikov, tak v tomaszowské hale bylo vše jinak. Poté co se Rusko zcela zdiskreditovalo válečnou operací na území jiného státu byli sportovci této země vyloučeni ze všech soutěží FIM a samozřejmě i z tohoto šampionátu. Cesta k nejvyšším příčkám se tak otevřela pro třetího z prvního dějství Rakušan Haralda Simona. Ten ve druhém závodě sice obsadil v sobotu až druhé místo za Švédem Jimmy Olsénem, ale náskok z prvního závodu mi titul přinesl již po základní části závodu ještě před finálovou jízdou. O další medaile se však bojovalo až do konce. Lukáš Hutla zajel lepší závod než v Sanoku, získal dvanáct bodů a jeho naděje na nečekanou medaili žíla ještě před finálovou jízdou. Tam se sice jen těsně nekvalifikoval, v závodě obsadil páté místo, ale za určitých okolností se mohl o třetí místo rozjíždět po skončení závodu. Výsledek finálové jízdy Olsén, Simon, Bauer ho však o jediný bod posunula na nepopulární celkové čtvrté místo. Stříbrnou medaili si vybojoval Němec Luca Bauer, který však reprezentoval Itálii, bronz bral po vítězstvím v závodě Švéd Jimmy Olsén.
V šampionátu se představili celkem čtyři naši jezdci. Kromě Lukáše Hutly ještě Jiří Wildt, Andrej Diviš a na poslední chvíli nahradil zraněného Švéda Henderssona Lukáš Hromádka. Naši jezdci, přesto, že mají minimální podmínky na přípravu, se neztratili, především Diviš a Wildt dokázali i vyhrát některou rozjížděk. Diviš obsadil v závodě 8. místo, Wildt třinácté. Což je obdivuhodné, v Česku již tři roky se neuskutečnil žádný závod, protože přírodní podmínky do neumožnily, nemrzne a vzhledem k tomu, že na rozdíl od ostatních jezdců jsou ti naši zcela odkázáni při absenci umělého oválu na to zda nějaké jezero zamrzne musí jezdit trénovat kam jen to jde, nejčastěji na sever Švédska. Hromádka ten dokonce sedl na tento speciál, jehož kola díky hřebíkům připomínají roztočenou „cirkulárku“ po třech letech, kdy závodil v Holicích. Snad se jednou dočkáme i u nás umělého oválu, ale když se toho nedočkala famózní Martina Sáblíková jsou ledaři pesimisty. Ještě je čeká letos dva závody. Ve dvoudenním finále mistrovství světa v holandském Heerenveenu se představí první dubnový víkend trojice Hutla, Diviš a Wildt, Hromádka pak na stejném místě absolvuje páteční volný závod.
( Text: Petr Moravec, Foto: baansportfansite.nl )
